Black.

16. august 2016 at 9:19 | Nikki Allen |  My point of view


Já prostě nepochopím lidi, kteří tvrdí, že černá není barva. Černá je barva. A není smutná, prosím vás. Černá je překrásná barva vyjadřující tisíce emocí či situací. Černá je více kreativní, než většina ostatních barev. Když si to tak vezmete - bílá představuje den a černá noc. Takže černá je jednou ze dvou nejdůležitějších barev vůbec. Kdyby nebyla bílá a černá, ostatní barvy by měly celkem smůlu. Pro mě osobně je černá základ. Je to něco, bez čeho bych se neobešla. Černá je pro mě barva jak štěstí, tak smutku, jak radosti, tak zklamání. Ale každopádně ji nepokládám za smutnou, bože. Ta chudinka barva nemůže za to, že si ji lidé spojili s pohřby. Černá je sice temná, ale je nádherná. A možná právě proto, že je tak temná, ji spousta lidí miluje. Třeba já. Potřebuju k životu temnotu, abych mohla vnímat světlo. A koneckonců, to vy všichni. Jenom si to možná neuvědomujete.

Když jsem byla malá, mým základem byla růžová. No jo, princeznička. Ale přiznejme si to, kdo kdy viděl normální dítě v černé? Potom jsem přesedlala přes tyrkysovou na duhovou, a skončilo to asi tak, že když smícháte tak tři věci z mojí skříně, a vezmete si je na sebe, budete vypadat trošku jako šílenci. Ale časem jsem objevila svou nezměrnou lásku k černé a pokusila se zalít s ní co největší plochu ve svém životě. Až na to, že mi to tak nějak úplně nevyšlo. U nás doma najdete černou fakt s velkou námahou, když nebudeme počítat to černočerné piano, co mi stojí v pokoji. Na rozdíl od toho, když potkáte mě, máte osmdesáti procentní šanci, že budu celá v černém. A budu mít zářivě zelený batoh. Nebo duhové tenisky. Nebo červenou rtěnku. Většinou černou doplňuji o nějaký barevný doplněk, protože tenhle styl miluju. A taky proto, jsem si pořád nekoupila černé tenisky a batoh. Víte co je jedna z nejlepších vlastností černé? Je pořád černá. (Černá je pořád černá. - Nikki Allen 2k16) Není žádná "světle černá" nebo "tmavě černá" - to je už pak šedá, že jo, ale je prostě jedinečná a jediná. Prostě černá. Maximálně černočerná.

Jedna z mých oblíbených historek je o tom, jak si učitelský sbor na mojí základce jednu dobu myslel, že jsem gotička a neuvěřitelně to všichni řešili. Fakt už mě celkem štvali, ale nějak jsem to neřešila, páč prostě na černou nedám dopustit a gotický styl se mi na holkách hrozně líbí. Až když za mnou jednou přišla moje zeměpisářka a povídá: "Možná bys lépe zapadla do kolektivu, kdyby ses oblékala víc barevně a tvářila víc šťastně.", tak jsem to začala řešit. Tehdy jsem byla v tom období, že jsem absolutně všechno brala smrtelně vážně (uaaaah, děti!), takže jsem si to vzala k srdci a druhý den přišla do školy v příšerně zářivém modro-fialovo-růžovo-bílém oblečení a o tom falešném úsměvu ani nemluvím. Trvalo mi několik let, než jsem se dopracovala ke své nynější osobnosti a stylu myšlení (díkybohu za to), a než jsem přestala řešit, co si o mně myslí učitelka zeměpisu. Budu se prostě oblékat a tvářit jak budu chtít, a tak, jak se budu cítit dobře. A pokud bude někdo mít problém s mojí černou, tak ať mi to přijde klidně říct, abych mu mohla odpovědět, že mě to vůbec, ale vůbec nezajímá. Hah.

Jde o to, že prvním rokem na střední jsem měla tolik práce sama se sebou v hlavě, že jsem tak nějak nevyšetřila žádný čas na to, jak se vlastně chci oblékat a tak. Jo, začala jsem běhat, celkem se mi daří dělat něco s postavou, začala jsem jíst zdravě a taky jsem se konečně začala malovat, ale každé ráno jsem popadla to první, co jsem ve skříni našla a prakticky jsem neřešila, jak to vypadá. Ale teď to chci změnit. Ne, že bych každý týden chodila nakupovat luxusní oblečení a nové boty, kde bych na to asi vzala, že jo, ale chci se více stylizovat. Do černé. Hrozně mi to totiž chybí. V černé se cítím normální!

Prvních pár kroků hodlám učinit už teď, do konce léta. Koupit si černou koženou bundu a boty. Vyházet tak polovinu šatníku. Roztřídit si skříň s oblečením podle barev. Udělat si pořádek v doplňcích. Nakoupit věci potřebné k líčení. Upravit podle svých představ pár černých triček. A taky obarvit si vlasy. To bude asi největší struggle, a to nejen kvůli mamce, která, dá se říct, nesouhlasí, ale i kvůli okolí a lidem ve škole. Rozmýšlím se mezi modrou, skoro bílou, fialovou a mahagonem, ale vypadá to na modrou nebo fialovou. Teď si říkáte: "Ehm, nemluvíme tady náhodou o černé?" - a jo, mluvíme. Ale já jsem celý svůj život blond a světlejší vlasy na mě vypadají lépe, než tmavší, takže to nechci zas tak razantně měnit. A hlavně kdybych se pak z černé rozhodla zpátky pro blond, asi by to byl trošku problém. Tak uvidíme, až něco podniknu, tak vám s největší pravděpodobností dám vědět. Jen si to představte! Tajemná holka celá v černé, s umělecky potrhanými rukávy, spoustou náramků, modrými vlasy a pečlivým líčením, která má v jedné ruce kafe a v druhé blok s nějakým temným motivem. Eheh, jsem se trošku zasnila…

Abych se vrátila k pointě článku, nesuďte lidi podle černé. Já jsem dneska ale samé moudro. Ta barva v sobě má totiž takové zvláštní kouzlo, a když se už se do ní člověk jednou zamiluje, tak už není cesty zpět. Černá pro mě znamená hodně. Zahalí vás do takové příjemné a klidné atmosféry, dovolí vám cítit se sví, krásní a speciální… Prostě černá je dar. Je to něco zvláštního. Něco, čím si nikdo není jistý, a zároveň to vyzařuje jistotu. Černá je podstata, ale i výsledek. Ráda vzdám hold něčemu tak úžasnému.

Našla jsem jeden verš ze svého starého deníku. Vlastně je to důvod, proč píšu tenhle článek. Stálo v něm: "Černá je magie, černá je káva, a když jsem v černé já, tak necítím se sama!" Celkem mě to nadchlo, i s tím odstupem času, a musím sama se sebou jenom souhlasit. Nikki, ty dneska fakt perlíš!

Miluju černou, a milovat budu. Doufám, že se mi podaří vrátit se k tomu, v čem se cítím TAK dobře, a taky, že jsem vám trošku zlepšila mínění o černé. Co si o ní myslíte teď? Nebo jste jí propadly už dávno, stejně jako já?




 

1 person judged this article.

Comments

1 crazyjull crazyjull | Web | 16. august 2016 at 9:33 | React

Jo, černá je nejlepší. ❤️ Možná je dobře, že ti takhle B. pomohla, protože základka a tak no... Víš co alespoň na tu dobu, kdy jsi tam s nimi musela být...
S těmi vlasy spuhlasím. Možná bych zkusila to brát postupně do tmava 😃

2 Anett Anett | Email | Web | 16. august 2016 at 9:41 | React

Černá je fajn barvička! Určitě má každý ve skříni alespoň jedno triko a kalhoty. :-) Já teda, když potkám někoho jenom v černé, tak si říkám spíš emo, gotic leda s nějakým pláštěm. :-D Jak tak po přečtení tvého článku přemýšlím, dochází mi, že bych na sobě taky měla změnit pár věcí. Úplně mě ten článek nakopl, abych s tím taky začala něco dělat a nechodila s výsledkem hala bala, co mi přišlo pod ruku. :-D PS: Být svá je fajn!

3 Alex Alex | Web | 16. august 2016 at 10:19 | React

Černá je klasika - když prostě chci vypadat dobře, vím, že černá mě jistí a nenechá mě ve štychu. Rozhodně ji nepovažuji za smutnou barvu nebo depresivní či něco obdobného - je to prostě elegance, šarm a styl v jednom slově. Tak nějak si mě navnadila k protřízení šatníku, takže se na to asi v brzké době vrhnu :D A jsem moc zvědavá, do jaké barvy půjdeš :)

4 bcup♡ bcup♡ | Web | 16. august 2016 at 12:03 | React

krásně napsanej článek. ♥ černá je společně s bílou a zlatou moje nejoblíbenější barva vůbec, co se oblečení týče, tak úplně nejoblíbenější a hlavně nejčastější lol. black forever.

5 Slečna P. Slečna P. | Web | 16. august 2016 at 17:59 | React

Taky nechápu lidi, kteří mají něco proti černé. Neříkám, že ji často nosím, ale někdy přece jen. Boty si kupuju zásadně černé, protože mi přijde, že se hodí ke všemu. To vždy mamka přijde a začne nadávat, že jsem si ZASE koupila černé boty...Už jsem to ale přestala řešit.
Mimochodem, tahle Tvoje část článku: ,,Tajemná holka celá v černé, s umělecky potrhanými rukávy, spoustou náramků, modrými vlasy a pečlivým líčením, která má v jedné ruce kafe a v druhé blok s nějakým temným motivem." Vždycky jsem ty lidi obdivovala (když už jsem je potkala, což se moc často nestává!) a chtěla bych takovou holkou i být, ale myslím si, že na to nemám odvahu :)
Nádherný článek!

6 Gabby Gabby | Web | 16. august 2016 at 18:58 | React

Nejraději si oblíkám černou barvu. Jako třeba nějaký předměty nebo obal na mobil nebo tak, tak si klidně vyberu i jinou barvu. Ale hlavně každej by měl mít kousek černýho oblečení, protože to je základ. Ale jako osobńě nechápu, jak někdo může říct, že černá není barva...Moc krásně napsaný, děkuji za pěkné počteníčko :)

7 *Mushroom* *Mushroom* | Web | 17. august 2016 at 13:00 | React

Neřekla bych, že jsem černé propadla, ale mám jí ráda. Je to barva která se hodí ke všemu a na každou příležitost. Mám ráda přesně to co říkáš - černou doplněnou o nějakou opravdu výraznou barevnou věc - boty, batoh, vlasy (?) nebo i třeba kabát (ehem.. viděla jsem jeden naprosto dokonalej žlutej, pod kterej bych si nedokázala představit ani nic jiného než černou). Ale je pravda že toho černého ve skříni moc nemám. Zrovna nedávno jsem to taknějak zjistila a byla jsem docela překvapená. Mám hlavně šedé a nebo bíločerné věci, protože mám ráda ten kontrast, ale jenom černé.. těch moc není. Ale mám ráda černou i jinak. Třeba se mi hrozně líbí na zdi (ale u mě by to nešlo, protože mám pokoj v podkroví a jsou tam jen 2 malá okna.. bylo by to už moc tmavé.. tak mám alespoň šedou). Jsem fanda černé. A fandím i tobě! :)

8 Daisy Daisy | Web | 17. august 2016 at 17:59 | React

Mám v šatníku spoustu barev. Můj pokoj je růžový. Mé nitro je takové všelijaké. Můj blog galaktický. Můj přítel říká, že mi sluší růžová více než červená. A já? Já se nejlépe cítím v černé. Černá je moje! A jak říkáš, vůbec není smutná. Je to elegantní dáma :).

9 Kris Kris | Email | Web | 18. august 2016 at 18:27 | React

Já zase miluji bílou! znamená pro mě asi něco podobného, co pro tebe tvá oblíbená černá. Je to barva čistoty, pro mě typická barva minimalismu, ve které se skrývá tisíce emocí. A stejně jako černá má své kouzlo :-)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement

Nobody can go back and start a new beginning,
but anyone can start today and make a new ending.

[Nikdo se nemůže vrátit a vytvořit nový začátek,
ale každý může začít dnes a vytvořit nový konec.]