Silence.

22. july 2016 at 14:36 | Nikki Allen |  My point of view

Co je to vlastně ticho? Co znamená to slovo bez jakéhokoliv synonyma, které by ho dokázalo popsat v celé své velkoleposti? Je ticho přítel? Nepřítel? Je ticho vlastně vůbec něco? Nebo nic? Moje myšlenky se po velmi obtížné snaze uspořádaly tak, aby dávaly alespoň nějaký smysl, tak snad ho v tom uvidíte taky.

Ticho není jen absence zvuku. Má spoustu podob a významů. Může být konejšivé i zneklidňující, ticho před bouří, ticho uctivé nebo ticho k nevydržení. Ale přesto je tvořeno prostě nedostatkem zvuku, stejně jako nenávist je tvořená jen nedostatkem lásky. Ticho je prázdnota, protože kde není vůbec nic, tam je ticho. Ticho je jako tma, pokud není narušeno, je všudypřítomné. Může nastat za každých okolností. Jako tma - nic neslyšíte, ale pro prožitek to stačí. Naopak vás ale může i o mnohé připravit.

Je to něco, čeho si možná někdo i váží. Je to v podstatě nic, ale zároveň něco. Ticho. Má své vlastní charisma už jen proto, že neslyšíme nic, ale vlastně slyšíme - ticho. Je to čas, kdy můžeme více naslouchat sami sobě. Je to druh zvuku, který každý slyšíme jinak.

Mezitím, co pro někoho může ticho býti jenom ztlumením, jiný preferuje naprosté "vypnutí všech zvuků". Ticho je vlastně klid, ačkoliv ne vždycky vítaný, to je také pravda. Ticho se podobá vlastně "ničemu". I nic je v zásadě něco. Ticho je něco, co pokládáme za tak málo, že mu přisuzujeme slovo nic… "Co slyšíš?" ptá se mě někdo. "Nic," odpovídám bezmyšlenkovitě, aniž bych si uvědomila, že vlastně něco slyším. Slyším ticho.

Ticho mi připomíná noc. Když zajde Slunce, rozsvítí se pouliční lampy a ruch velkoměsta utichne. Ničím nerušená mysl může v absolutním tichu přijít na neskutečné věci a objevit taková zákoutí sama sebe, o kterých jsme až dosud neměli ani ponětí. Když zavládne ticho, nemusíme se bát, ale naopak bychom si ho měli užít. Ne každý klid je přeci zlověstný!

Nejčastěji si představíme klidný, přírodní šepot, zároveň možná i s klidným rozjímavým výrazem meditujícího tvora. Na mysl nám přijdou i duchovní věci. I šustění listů či jemné švitoření lesních ptáků můžeme považovat za ticho. Ticho je tolerantní a zdvořilá bytost, která nám dává prostor, dává nám přednost. Dává nám prostor k rozjímání, opravdovému uvažování, či položení se do sebe sama a k uspokojení našich nervových buněk, které mají při jeho působení méně práce. Ticho nám často dává řešení, nebo alespoň podnět k řešení. Někdy však stačí jen ono samo, jako decentní odpověď či reakce. Postačí nám k vyjádření čehokoliv. Je to doplněk mimických svalů a přítel našeho vnitřního guru.

Každý z nás si dokáže vytvořit své vlastní ticho. Pokusit se nevnímat okolí a soustředit se na určitou myšlenku, dokud okolí neutichne a v dáli se neztratí všechny hlasy a ruchy. Určitými druhy a motivy ticha jsou pro mě třeba ignorace, nevědomost, láska či nenávist, diskrétnost, strach, slušnost, obavy, pohrdání, nejistota, touha, či vášeň. Říká se, že ticho občas postačí k tomu, aby bylo řečeno vše. A něco na tom určitě bude.

V závěru je tedy ticho přítelem. Chová vzácné chvíle, přispívá nám k mnoha věcem. Avšak často nám může být i osudným. Někdy ticho nestačí, nebo ho dokonce sami nechceme, ačkoli nám nic jiného nezbývá. V některých situacích, když však odejde, byli bychom nakonec radši, kdyby zůstalo.

Ticho můžeme využít na tisícero způsobů. Spánek. Sladký spánek v tichu. Ticho nechává prostor naším myšlenkám a dává jim šanci býti lepší. V tichosti zachováváme tajemství. V tichosti sdělujeme své pocity třeba doteky. V tichosti dokážeme úžasné věci. Ticho je podstatná část každého z nás a je zastoupeno úplně ve všem a ve všech.

Ptáte-li se, jestli je ticho dobré nebo špatné, neodpovím. Protože ticho je vlastně nic, vzpomínáte?



 

2 people judged this article.

Comments

1 I am Jane I am Jane | Web | 22. july 2016 at 15:20 | React

Mě se Pokémoni nelíbí :-? ale z téhle číče jsem byla úplně paf :-D .

2 crazyjull crazyjull | Web | 27. july 2016 at 22:37 | React

Dobře. Tohle je jedna z nejdokonalejších věcí, které jsem četla. Kdybych mohla někomu dát Nobelovku za literaturu, dala bych si jí sobě. A hned potom tobě.
Bože ticho. Úplně se klepu jak mi běhají vzpomínky v mozku jedna za druhou. Je to nic, ale připomíná mi to tisíce chvil.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement

Nobody can go back and start a new beginning,
but anyone can start today and make a new ending.

[Nikdo se nemůže vrátit a vytvořit nový začátek,
ale každý může začít dnes a vytvořit nový konec.]