Jak o mě sousedi nabývají mylných představ a já si o nich myslím své.

24. july 2016 at 6:43 | Nikki Allen |  Episodes


Nejdříve jsem zvažovala název "A co když vámi zvané ranní ptáče prostě ještě nešlo spát?" ale nakonec jsem se rozhodla pro první variantu nadpisu, jelikož neodhaluje pravou pointu celého článku, jako ta druhá. Opsss.

Čas na mém telefonu ukazuje 5:52, já sedím u stolu a popíjím horké kafe. No, vlastně už trošku zchladlo, ale chápeme se. Před chvilkou jsem si dala sprchu a snídani. Musím se smát, když si uvědomím, jak jednoduše si vás mohou lidé splést s něčím, co nejste.

Když jsem kolem půl šesté zamířila do kuchyně, abych si dala něco k jídlu a udělala si mé milované ranní kafe, otevřela jsem okno a chvilku mžourala jen tak mezi stromy a na oblohu. Očima jsem zapátrala po okolí a zrak mi padnul na balkón, který je od našeho kuchyňského okna vzdálený asi čtyři metry. Zpozorovala jsem na něm souseda. (Tohle zní jak nějaké hlášení, či co. Ale taky že je. Hlásím, že jsem zaostřila na souseda. Poplach! A nebo taky ne.) Obvykle bych co nejrychleji zavřela okno a předstírala, že neexistuju, ale tohle byl zrovna jeden z těch neutrálních sousedů, který se netváří, jakože mě chce zabít, kdykoliv mě potká. Doufám. Navíc než jsem se stačila vzpamatovat, zamával na mě. Zaútočil na mě jako na nepřipravenou oběť. To přece není fér! Já se ráno se sousedy prostě nevybavuju, sorry kámo. Rozpačitě jsem čekala, jestli něco řekne a přemýšlela jsem, jestli na něj mám taky zamávat. Co když mě přece jen chce zabít a jen testuje moje reakce? Ale na druhou stranu, kdo by byl schopen v půl šesté ráno plánovat vraždu. Fakt nechápu, jak jsem na to přišla. Zamrkala jsem a rozhodla jsem se taky zamávat. Není přece jen slušné mávat na sousedy, když si s tím začnou?

Z mého přemýšlení mě vytrhnul právě včas, když na mě zavolal: "Co takhle brzo ráno? Vždyť je neděle!" Usrknul tekutiny z hrníčku, který držel v ruce. Že by kafe? Lidé, co pijí kafe, jsou fajn. Možná je to prostě jen neškodný soused, co já vím. Se sousedy se obvykle ráno nevybavuju, ale ranní konverzace snad nemůže nikomu uškodit. Nebo jo? Uklidňoval mě ten fakt, že je ode mě celé 4 metry a odvětila jsem otázkou. "To bych se mohla zeptat i já vás?" No dobře, spíše to byla oznamovací věta, já nevím. Ale to je jedno, nechytejte mě za slovíčko!

"No," zasmál se, "já určitě nejsem takové ranní ptáče jako vy, ale dneska jedu navštívit sestru, ehm, a musím za chvilku vyrazit," povzdechl si. Nezněl teda moc nadšeně. Proč se mu nedivím? Kdo by chtěl vstávat takhle brzo kvůli rodinným návštěvám? Fakt nechápu lidi, co si plánují návštěvy na ráno. Jeho sestra bude určitě magor nebo tak něco. Určitě nemůže dospat, aby mohla vynadat svému bratříčkovi za nějakou pitomost. Chudáček! Nepřišlo mi nejvhodnější se víc zamotávat do konverzace zmínkou o jeho sestře, kterou zřejmě nemá v oblibě a tak jsem přitakala: "Aha… No, každopádně, já a ranní ptáče? To nehrozí," pousmála jsem se. Vlastně jsem se skoro začala řehtat jako kůň. Ale na sousedy je lepší udělat dobrý dojem, než aby si vás pamatovali jako řehtajícího koně, takže jsem se jenom usmála. Hrozně ráda používám slovo každopádně. Všechno pak zní prostě vymazleněji. (Asi si prostě budete muset zvyknout na můj slovník.) Připomíná mi to něco, jako když nevíte co říct a prostě prohodíte "whatever" a změníte téma. Koukal se na mě zvídavým pohledem. "Od včerejška jsem ještě nešla spát," objasnila jsem mu svou neprospanou noc a ranní pobyt u okna. To kdyby byla škola, tak už bych dávno lítala po bytě a ječela, že nestíhám. Pokýval hlavou a znova se napil. "Tak to pak jo, takže se teď chystáte do postele?" Zapřemýšlela jsem, jestli už chci jít spát, čímž jsem si nebyla jistá, ale pak jsem si uvědomila, že je mu vlastně úplně jedno, jestli jdu nebo nejdu spát, tak jsem jemně ukončila konverzaci stručným "Jo, tak nějak." Pořád jsem nepřišla na chuť ranním konverzacím.

Dovařila se mi voda na kafe, tak jsem se omluvně usmála (což už je samo o sobě divné, protože já se ráno neusmívám, a dneska jsem se usmála už poněkolikáté), rozloučila jsem se, popřála mu krásný den a zavřela okno. Tak přece jen nejsou všichni sousedi protivní důchodci, co prahnou po mé krvi? Ne, že bych měla něco proti důchodcům. Jsou v pohodě. Pokud teda nejde o ty ve frontách v obchodě nebo o moje sousedy, samozřejmě. No, abych dokončila myšlenku, ten soused se zdá jako normální člověk. Poznámky pro příště: ten soused z protějšího balkonu pije kávu, nerad vstává brzo ráno, jeho sestra je šílenec a nechce mě zabít. Snad.

Ty dny, kdy můžu spát a noci, kdy můžu být vzhůru, miluju ze všech nejvíc. V noci se nejlépe soustředím, všechno mi jde rychleji a navíc se mi lépe pracuje. Obvykle se v noci i radši učím. Prostě mám ráda tmu. A přes den bych nejradši nevylezla z postele. Jenomže to nejde pořád, když člověk musí chodit do školy, kterou bohužel někdo naplánoval na dopolední a odpolední hodiny. Koho to, bože můj, napadlo? Další poznámka: založit školu, do které se bude chodit zásadně v noci, pro lidi, jako jsem já. Noc je prostě úžasná. Ale o tom zase budu monologovat jindy.

Tak a je tu konec pohádky. A žili šťastně až do smrti. Hahaha. Okay, tak ne, jenom jsem měla náladu něco napsat, než se uložím ke spánku. Nějakou záhadou jsem se dopracovala k tisíci slov. Tisíc slov o ničem. Ale vlastně jo! Mělo by z toho vyplynout ponaučení, že ne všichni sousedi jsou tak upřímní, aby vám řekli, co si o vás myslí, abyste jim to mohli s úsměvem vyvrátit, takže byste si měli dávat pozor na svoje sousedy, ale nejsem si úplně jistá, jestli se mi to povedlo a už vůbec si nejsem jistá, jestli jsem tímhle dlouhatánským souvětím nezkazila celý dojem. Snad ne. Mějte se krásně, už se mi celkem zavírají oči.




 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 Salome Salome | 24. july 2016 at 7:35 | React

Tak toto přesně chápu! ;-)

2 DIYLenka DIYLenka | Web | 24. july 2016 at 10:45 | React

Tiež to mám rovnako :D v noci ide proste všetko rýchlejšie a lepšie :-) ja vždy ked prídem zo školy unavená lahnem si do postele a potom ma chytí druhý dych a neviem čo od radosti robiť :D

3 ┼Lady de Vampire Victoria┼ ┼Lady de Vampire Victoria┼ | Web | 24. july 2016 at 14:48 | React

to už je život

4 Adine Adine | Email | Web | 26. july 2016 at 9:59 | React

Hrozně se mi líbí, jak píšeš!
Většina sousedů je banda pitomců, ale občas se mezi nimi najde i hodný člověk. :D

5 crazyjull crazyjull | Web | 27. july 2016 at 22:44 | React

"Já se ráno se sousedy prostě nevybavuju, sorry kámo." :DD Prostě jedna z nejlepších vět. :D

6 Hannah Hannah | Email | Web | 30. july 2016 at 15:10 | React

ty takovéhle články prostě psát umíš! :-) A proto je ráda čtu! :-) Mimochodem bydlíš pořád v Benešově?

7 Kiara Kiara | Email | Web | 3. august 2016 at 23:14 | React

Já mám ráda snad každou část dne, každá má něco do sebe :D Ráno si můžu dát nějakou skvělou snídani, protože ráno vůbec neřeším, co má kolik kalorií a tak :D Večery jsou nejlepší na procházku po městě z přáteli. Po obědě se natáhnu a čtu si, odpoledne je zase iděální na prozkoumávání přírody se psem. V noci jsem asi nejvíc kreativní a dopoledne zase pracuji. No ale kdy mám jako spát? :D
Každopádně spánek miluji, i slovo každopádně, takže některé části dne prostě vynechávám no :D

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement

Nobody can go back and start a new beginning,
but anyone can start today and make a new ending.

[Nikdo se nemůže vrátit a vytvořit nový začátek,
ale každý může začít dnes a vytvořit nový konec.]